|
Pevné disky nám dávají možnost ukládat a manipulovat s našimi drahocennými daty v počítači.
Jsou však také v propustnosti dat jednou z těch pomalejších komponent v počítači. Vedle hlučnosti i
slušnými žrouty el. energie.
Pevné disky stále procházejí řadou změn. Vedle velikosti diskového pole se výrobce snaží
i o zvýšení rychlosti, tedy datové propustnosti, čtení dat, náhodnému zápisu, vyhledávání, atp.
Změnila se velikost vyrovnávací paměti z tehdejších 2 MB na 32 MB, disky jsou obohaceny ruznými
technologiemi, např. kolmý zápis, nebo NCQ (Native Command Queing ), 3D Defense System (vůči otřesům apod.)
rozhraní SATA2 aj. Pořád se však plotny uvnitř disku otáčejí 5400 - 10000 ot./min (v závislosti na disku)
a při nešetrném zacházení může dojít k poničení disku apod.
Pomalu, ale jistě se derou na trh SSD disky (Solid State Driver). Navenek jsou oproti klasickým menší a lehčí.
Jejich obsah se skládá z elektronických pamětí, které sice také nevydrží věčně (stovky tisíc hodin), ale jejich
přístupová doba je výborná a úspora energie excelentní. Obratem tu je i méně tepla vznikajícího přeměnou ztrátové energie
jako u klasických pevných disků. To má velký vliv na používání třeba v notebooku, kde baterie zase vydrží o nějakou hodinku více.
Nevýhodou je nyní vysoká cena v poměru cena/GB a malá kapacita, kdy 1000 GB u klasiky a 64 GB u SSD je opravdu rozdíl.
SSD disky by mohli mít budoucnost, zejména pak pro notebooky, mobily atp. Klasické pevné disky tu budou ještě dlouho,
hlavně díky jejich příznivé ceně, která právě SSD diskům brání masovému rozšíření.
|
